|
|
Stanovení biologicky aktivních látek ve vybraných přírodních rostlinných extraktech
Kováčová, Ivana ; Márová, Ivana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium účinnosti aktivních látek přírodních extraktů ostropestřce mariánského a kurkumovníku dlouhého. Popisuje využití moderních metod analýzy a identifikace aktivních látek v rostlinách ostropestřce a kurkumy. V experimentální části práce, které předcházela literární rešerše zaměřená na biologické účinky aktivních látek ve vybraných přírodních extraktech, byly extrakty charakterizovány pomocí skupinových charakteristik (stanovení celkových polyfenolů a celkových flavonoidů, stanovení antioxidační aktivity, stanovení obsahu vitaminu C a tokoferolu). Další část se zaměřuje na studium enkapsulace přírodních aktivních látek do organických částic tzv. liposomů. Jako aktivní látky byly enkapsulovány silymarin a kurkumin. Představa rostliny s jedinou účinnou látkou je zpravidla mylná. Rostliny obvykle obsahují stovky složek, které na daném účinku spolupracují. Pro většinu bylinářů je proto účinnou složkou rostlina jako taková. U některých rostlin je však známá konkrétní účinná fytochemická látka. Příkladem je právě ostropestřec, kurkumin, či ginkgo. V těchto případech je účinná látka nepoměrně účinnější než samotná rostlina. Enkapsulační účinnost aktivních látek silymarinu a kurkuminu byla stanovena pomocí HPLC/PDA. V rámci práce bylo sledováno chování částic během inkubace v prostředí modelových trávicích šťáv a také stabilita při uchování částic v modelových potravinách.
|
|
|
Analýza možností pěstování ostropestřce mariánského (\kur{Silybum marianum}) v zemědělském podniku
ŠINDELKOVÁ, Tereza
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou možností pěstování ostropestřce mariánského ve vybraném zemědělském podniku v Jihočeském kraji. Na porostu ostropestřce bylo sledováno časové hodnocení růstu a jeho růstové fáze. Před sklizní byly odebrány vzorky rostlin pro analýzu počtu květenství na rostlinu a počet nažek na květenství. Byl stanoven výnos nažek, hmotnost tisíce nažek, ekonomické zhodnocení a kvalita nažek (obsah sušiny, obsah tuku a dusíkatých látek v nažkách, celkové polyfenoly a celková antioxidační aktivita).
|
|
|
Stanovení stechiometrie komplexů dehydrosilybinu A s mědí
Klimková, Kateřina ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Kateřina Klimková Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph. D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení stechiometrie dehydrosilybinu A s mědí Silymarin, extrakt semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum), je hojně využívané registrované volně dostupné léčivo, které je doporučováno na řadu onemocnění jater. Jako jednu z komponent obsahuje flavonolignan 2,3-dehydrosilybin A, který má ve své struktuře vhodné vazebné místo pro kovy. Obecně mohou flavonolignany právě vzhledem ke svým strukturním předpokladům interagovat v gastrointestinálním traktu s přechodnými kovy za tvorby komplexů, čehož lze využít při ochraně před nadměrným množstvím kovu v organismu. Cílem této in vitro studie bylo analyzovat interakci 2,3-dehydrosilybinu A s mědí, která jako kofaktor enzymů podílejících se na správné činnosti organismu zastává roli nepostradatelného prvku lidského organismu, nicméně při zvýšené hladině může v organismu působit toxicky. Stechiometrie, jedna z nejvýznamnějších charakteristik komplexu, byla zjištěna UV-Vis spektrofotometrií ve čtyřech (pato)fyziologických pH podmínkách (4,5; 5,5; 6,8; 7,5) pomocí dvou nekompetitivních metod: Jobovou metodou a...
|
|
|
Stanovení stechiometrie komplexů dehydrosilybinu A s mědí
Klimková, Kateřina ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Kateřina Klimková Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph. D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení stechiometrie dehydrosilybinu A s mědí Silymarin, extrakt semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum), je hojně využívané registrované volně dostupné léčivo, které je doporučováno na řadu onemocnění jater. Jako jednu z komponent obsahuje flavonolignan 2,3-dehydrosilybin A, který má ve své struktuře vhodné vazebné místo pro kovy. Obecně mohou flavonolignany právě vzhledem ke svým strukturním předpokladům interagovat v gastrointestinálním traktu s přechodnými kovy za tvorby komplexů, čehož lze využít při ochraně před nadměrným množstvím kovu v organismu. Cílem této in vitro studie bylo analyzovat interakci 2,3-dehydrosilybinu A s mědí, která jako kofaktor enzymů podílejících se na správné činnosti organismu zastává roli nepostradatelného prvku lidského organismu, nicméně při zvýšené hladině může v organismu působit toxicky. Stechiometrie, jedna z nejvýznamnějších charakteristik komplexu, byla zjištěna UV-Vis spektrofotometrií ve čtyřech (pato)fyziologických pH podmínkách (4,5; 5,5; 6,8; 7,5) pomocí dvou nekompetitivních metod: Jobovou metodou a...
|
|
|
Preparativní diastereomerní dělení silybinu a jeho sulfátů pomocí RP-HPLC
Kolářová, Petra ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Z plodů ostropestřce mariánského (Silybum marianum) se získává standardizovaný extrakt silymarin, jehož hlavní komponentou je silybin. Tento flavonolignan je převážně odpovědný za léčivé účinky plodů ostropestřce: antioxidační, hepatoprotektivní, chemoprotektivní a protinádorové. Přírodní silybin se vyskytuje jako preparativně neseparovatelná ekvimolární směs diastereomerů A a B. Bylo prokázáno, že biologická aktivita silybinu A je odlišná od silybinu B, a že se v organismu konjuguje převážně na glukuronidy a sulfáty. Struktura sulfátů a jejich biologická aktivita není dosud vůbec známa. Cílem této práce je vývoj prakticky použitelné metody pro preparativní separaci diastereomerů silybinu A a B a jeho sulfátů, které jsou považovány za jedny z hlavních metabolitů. Byla vyvinuta původní preparativní metoda na dělení silybinu A a B v mobilní fázi tvořené 50% MeOH. Dále byla optimalizována preparativní metoda pro dělení směsi produktů vznikajících při sulfataci silybin-23-acetátu v mobilní fázi tvořené MeOH/H2O 60/40 (v/v) s přídavkem 10 ml/l HCOOH, na chromatografické koloně Labio C18 25×250 mm.
|
|
|
Vliv silymarinu, naringinu a resveratrolu na jaterní poškození vyvolané vybranými xenobiotiky
Kovaříková, Pavla ; Eybl, Vladislav (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Mayer, Otto (oponent)
Játra jsou hlavním orgánem metabolismu většiny exogenních látek. Biotransformací xenobiotik vznikají nejen biologicky neaktivní metabolity, ale též reaktivní produkty, které mohou vést k poškození buněčných struktur a následně celého orgánu. V patologii toxického či polékového poškození jater hraje významnou roli také oxidační stres. Endogenní či exogenní antioxidanty pomáhají udržovat rovnováhu mezi vznikem a odstraňováním reaktivních kyslíkových forem a tak zamezují oxidačnímu stresu. V akutních pokusech na potkanech jsme sledovali účinky premedikace přírodních antioxidantů silymarinu (SIL), naringinu (NAR), resveratrolu (RES) a syntetického chelátoru deferipronu (L1) na poškození jater vyvolané paracetamolem (APAP), thioacetamidem (TAA) a tamoxifenem (TAM). Ke stanovení míry poškození jater jsme zvolili měření parametrů oxidačního stresu v jaterních homogenátech: hladina peroxidace lipidů (LP), koncentrace redukovaného glutathionu (GSH), aktivity antioxidačních enzymů glutathion peroxidázy (GPx) a katalázy (CAT), v některých případech byl měřen obsah železa v játrech. Dále byly stanoveny aktivity jaterních enzymů v séru: alanin aminotransferáza (ALT), aspartát aminotransferáza (AST), glutamát dehydrogenáza (GLDH). Z hlediska oxidačního stavu se v toxickém poškození jater nejlépe uplatnil...
|
|
|
Vliv ostropestřce mariánského (Silybum marianum L.) na zdravotní ukazatele laboratorních potkanů
Pražáková, Jana
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv přídavků výlisků ostropestřce mariánského (Silybum marianum L.) do krmné dávky na zdravotní ukazatele laboratorních potkanů. Ostropestřec mariánský je jednou z nejznámějších a nejčastěji používaných bylin s pozitivním účinkem na játra. V rámci pokusu na laboratorních potkanech kmene Wistar albino byla ověřována hypotéza, zda výlisky ostropestřce mariánského v krmné dávce mají vliv na zvolené biochemické parametry krve. Do pokusu bylo zařazeno 24 samců laboratorních potkanů kmene Wistar albino rozdělených do 2 skupin (A, B). Potkani v první skupině (A) měli krmnou dávku s 10% přídavkem výlisků ostropestřce mariánského. Kontrolní skupina (B) měla krmnou dávku bez přídavků výlisků ostropestřce mariánského. Obsah silymarinu ve výliscích byl 26,5 mg/g. Během 30 dní pokusu byl sledován průměrný denní přírůstek zvířat a biochemické hodnoty odběrů krve. Hmotnost byla zaznamenávána 0. – 7. – 14. - 21. – 30. den pokusu. Odběry krve byly provedeny punkcí srdce po usmrcení vždy 3 kusů laboratorních potkanů inhalační anestezií Isofuran 0. – 10. – 20. – 30. den pokusu. Od zvířat byl odebrán vzorek plné krve pro stanovení biochemických parametrů. V našem pokusu nebyl pozorován zásadní vliv zkrmování výlisků ostropestřce mariánského na vybrané biochemické parametry krve. Skupina krmená ostropestřcem mariánským vykazovala vyšší aktivitu enzymu AST, vyšší koncentraci HDL a sníženou hladinu kortizolu. Laboratorní potkani, kterým byl podáván přídavek výlisků ostropestřce mariánského, vykazovali vyšší denní přírůstky než kontrolní skupina. Výsledky ukazují, že laboratorní potkani, kterým byl podáván přídavek výlisků ostropestřce mariánského, neměl významný vliv na zdravotní ukazatele zvířat na základě vybraných biochemických parametrů krve.
|
|
|
Zkrmování výlisků ostropestřce mariánského u nosnic na začátku snášky
Čaganová, Soňa
Cílem diplomové práce bylo zkoumat vliv přídavku výlisků semen ostropestřce mariánského v krmné dávce na metabolismus, funkci jater a užitkovost nosnic na začátku snášky. V rámci experimentu se porovnávaly výsledky mezi skupinou nosnic kontrolních, které byly krmeny základní krmnou směsí bez přídavku ostropestřce, se skupinou pokusnou s přídavkem ostropestřce v krmné směsi. Do pokusu bylo zařazeno 30 nosnic na začátku snášky plemene Bovans Brown, které byly rozděleny do dvou skupin. První skupina byla pokusná s přídavkem výlisků ostropestřce (7 % ve směsi), druhá skupina byla kontrolní. Během pokusu byla hodnocena snáška, hmotnost vajec, spotřeba krmiva a hmotnost nosnic. V průběhu experimentu byla nosnicím odebrána dvakrát krev pro biochemické vyšetření se zaměřením na parametry jaterního profilu. Výsledky experimentů neprokázaly vliv zkrmování výlisků ostropestřce na tělesnou hmotnost zvířat. Vyhodnocením parametrů užitkovosti nosnic byla zjištěna průkazně nižší snáška, ale také spotřeba krmiva u nosnic krmených krmivem s výlisky ostropestřce (P < 0,05). Zároveň byla u této skupiny zjištěna průkazně vyšší hmotnost vajec (P < 0,01), ale i tak byla produkce vaječné hmoty u skupiny krmené ostropestřcem průkazně nižší než u skupiny kontrolní. Při prvním vyšetření biochemických parametrů krve byly zjištěny průkazně vyšší hodnoty bilirubinu, kyseliny močové a cholesterolu (P < 0,05) v krevní plazmě nosnic krmených přídavkem ostropestřce. Při druhém odběru (zhruba po 2 měsících) měly nosnice krmené ostropestřcem stále průkazně vyšší hladiny cholesterolu (P < 0,05) a nižší hodnoty aktivity laktát-dehydrogenázy,kreatinkinázy (P < 0,05) a kyseliny močové (P < 0,01) v krvi. V tomto experimentu tak nebyl prokázán jednoznačný pozitivní, ani negativní vliv ostropestřce mariánského na sledované parametry užitkovosti a biochemického profilu krevní plazmy.
|
|
|
The ex vivo effects of selected silymarin flavonolygnans on isolated rat aorta
Sloukgi, Tatiana ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student/ka: Tatiana Sloukgi Školitel: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Účinky vybraných flavonolygnanů silymarinu ex vivo na izolované aortě potkana Nedávno bylo prokázáno, že silymarinové flavonolignany mají určité pozitivní účinky na kardiovaskulární systém. V této práci jsme studovali vazodilatační účinky na potkaní aortu ex vivo u tří konjugátů silymarinu, silybinu A-20-sulfátu, silybinu B-20- sulfátu a 2,3-dehydrosilychristin-19-O-sulfátu a u jednoho parentního flavonolignanu 2,3-dehydrosilychristinu. U každé testované látky byla vytvořena křivka závislosti účinku na koncentraci a byla stanovena koncentrace, která navozuje padesáti procentní relaxaci (EC50). Všechny látky vykazovaly velmi nízkou nebo žádnou vazodilatační aktivitu. Na závěr jsme zkoumali možný mechanismus působení silybinu A. Ukázalo se, že vasorelaxační účinek silybinu A na izolovanou aortu potkana ex vivo byl podmíněn přítomností neporušeného endotelu.
|
|
|
Kardiovaskulární účinky silymarinu
Ryzová, Leona ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
1 ABSTRAKT Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Leona Ryzová Školitel: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Kardiovaskulární účinky silymarinu Cíl: Cílem diplomové práce je shrnutí dosavadních poznatků o směsi přírodních rostlinných látek, souhrnně označované jako silymarin, a zmapování výsledků nejnovějších studií se zaměřením na kardiovaskulární účinky silymarinu. Hlavní poznatky: Z dostupných údajů vyplývá, že silymarin má na lidský organismus pozitivní účinky, mezi které řadíme hepatoprotektivní, choleretické a cholagogní, neuroprotektivní, antikancerogenní a antivirové, protizánětlivé účinky a pozitivní efekt na diabetes mellitus. Pozitivní působení na kardiovaskulární systém zahrnuje protektivní vliv na cévní endotel, antioxidační účinky, příznivý efekt na krevní lipidy, regulace krevní agregace a antidiabetické účinky. I když závěry ze studií kardiovaskulárních účinků nejsou vždy shodné, většina potvrzuje pozitivní působení silymarinu na kardiovaskulární systém. Nezbytnou součástí budoucích výzkumů bude hledání nových lékových forem za účelem zvýšení biologické dostupnosti silymarinu, která zatím jeho klinické uplatnění limituje. Závěr: Silymarin je směs přírodních látek s významným potenciálem pro případný vývoj nových...
|
host ::
RSS.